ČERNOCHOV

Kulturní spolek Václava Krejného

ČERNOCHOVSKA ŠKOLA

Neaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnocení
 
očátky černochovské školy se datují od 14. století. Z listiny opata oseckého Konráda zr. 1340 je známo že, farář bydlel v Černochově a mohl si držeti školníka, tj. muže, který by o zpěv a služby Boží pečoval a při tom dítky vyučoval.

Jméno nejstaršího známého učitele se zachovalo v dopise arcibiskupu pražskému ze září 1617, kdy Petr Hradecký, který kantoroval v Černochově od r. 1612 žádal pražského arcibiskupa o příděl polí, aby se snáze mohl uživiti.

Bitva bělohorská vr. 1620 a následující třicetiletá válka ztenčila počet obyvatelstva obce Černochov a tím zanikla fara i škola černochovská.
Teprve po 100 letech se vyskytuje druhý, dle jména známý učitel v Černochově Jan Krumpold, který byl 28. června 1720 oddán s Ludmilou Fidlerovou z Černochova a zemřel 28. března 1746 ve stáří 54 let.

 

Po tomto učiteli dosazen byl na černochovskou školu rod Bergmanů, který se vyskytuje již v roce 1743 na Peruci a vr. 1744 v Černochově.
Posledním z nich byl František Bergman, který zde učil od r. 1812 do r. 1865. Po něm nastoupil Vojtěch Švácha, rodák z Kněževse u Rakovníka, který zde působil od r.1865 do r. 1871.
Odtud odešel na Peruc, pak do Loun a naposledy působil jako ředitel na obecné pokračovací průmyslové škole na Královských Vinohradech.
Od r. 1871 byl zde učitelem Jan Březina, rodák z Bělohradu u Jičína, který zde setrval až do r. 1874, obdržel pak místo řídícího učitele ve Slavětíně.

 

Po jeho odchodu obsadila pak okresní školní rada místo prozatímním učitelem Václavem Krejným, rodákem černochovským z č.p. 15, který ještě téhož roku obdržel toto místo trvale a zastával je 38 let až do září 1912, kdy po těžké nemoci a operaci na Kladně zemřel, načež byl převezen a pochován na zdejším hřbitově.

 

O učiteli tomto, pro jeho záslužné působení ve zdejší obci je nutno se zmínit. Narodil se r. 1$50 ve zdejší obci č.p. 15 jako syn rolníka.
Vzdělání nabyl na školách v Litoměřicích a po studiích nastoupil jako výpomocný učitel na škole v Peruci.
Po uprázdnění místa v Černochově r. 1874 byl nejdříve prozatímně, ale ještě v témže roce definitivně jmenován učitelem v Černochově.
Při jeho nastoupení byla školní budova v Černochově velice chatrná, nízká s dřevěným stropem a špatnou střechou.
Budova ta byla vr. 1879 opravena nákladem 2000zl. Jelikož ani takto školním potřebám nevyhovovala, byla r. 1885 nahrazena školou novou, jež byla postavena v místě, kde stávala obecní pastouška.
Ve staré škole byl zřízen byt pro druhého učitele, později tam byl umístěn obecní úřad.
V tehdejší době se národ český probouzel k novému kulturnímu životu, který i učitel Krejný uplatňoval vnáší obci a to hraním divadel, pořádáním vlasteneckých besed a zábav, sám také postavil a vymaloval potřebné jeviště.

V nové škole se vyučovalo jen v jedné třídě až do r. 1887, kdy byla povolena pro Černochov dvoutřídní škola a dosazen sem za mladšího učitele Václav Holub, rodák z Brdloha u Loun, jenž tu působil 3 roky a toho vystřídal Václav Loskot z Loun, který pak odtud byl dosazen za řídícího učitele do Pochválova.

Po smrti řídícího učitele Václava Krejného, vyučoval na zdejší škole mladší učitel Václav Roubal, původem z Hříškova.

Roku 1913 byl jmenován, okresní školní radou, řídícím učitelem v Černochově Josef Bally, rodák z Příbrami, který zde učil přes válečná léta 1. Světové války za spolupůsobení mladšího učitele Václava Roubala, který pak odešel na školu do Cítolib. Dále zde působili učitelé Josef Kolenatý, Václav Eckert z Nečich, Josef Keller z Prahy a v r. 1920 Václav Sládek, který byl od roku 1926 jmenován řídícím učitelem a Josef Bally odešel do výslužby a odstěhoval se do Slaného.

Václav Sládek zde učil až do roku 1934, kdy se přestěhoval do Veltěž. Za svého zdejšího působení založil hudební kroužek, jehož byl kapelníkem, staral se o pořádání divadel a jiných kulturních podniků.

Jako mladší učitelé zde byli František Kozák z Donína, Růžena Černíková z Loun, František Svítek z Nečich, Zdeňka Zvěřinová, Vlasta Lískovcová, Josef Brůna z Loun, Jindřich Bába z Černčic a Josef Mourek z Peruce. V r. 1936 byl jmenován řídícím učitelem Váslav Kubíček, po něm za rok František Sedlák, mladší učitelé Milada Lůžková, Josef Vlasák, Miloslav Eliáš, Vladimír Bureš, František Toman, Emilie Šellová, Jiřina Netušilová, Ludmila Sojková, Václav Frejberk, Miloslav Knotek, Jaroslav Hnilica, Mir. Váňa, Rudolf Pavelka, Vlastimil Fruhauf a v r. 1944 Marie Pustějovská, která je od roku 1945 ředitelem školy a která se provdala za rolníka Václava Platila z č.p. 60. V r. 1945 v důsledku odstěhování asi 25 rodin do pohraničí se snížil počet dětí, tak že se vyučovalo pouze v jedné třídě.

V r. 1959 přichází učitelka Miloslava Kuprová z Černčic, která se po smrti učitelky Platilové stává ředitelkou školy.

Rovněž se zde provdala za Václava Bendu a učila zde až do zrušení zdejší školy v r. 1976 a po té přešla učit do Peruce, kam byly převedeny i černochovské děti.