ČERNOCHOV

Kulturní spolek Václava Krejného

ČERNOCHOVSKÁ FARA

Neaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnoceníNeaktivní hodnocení
 
amostatná fara byla v Černochově již v r. 1340.Řada známých duchovních správců začíná teprve 11.dubna 1358,kdy byla černochovská fara osazena farářem Janem z Dubice,který sem byl poslán opatem oseckým Františkem.

 Jeho nástupcem byl Lukáš,druhý oltářník v kostele sv.Ducha u oltáře sv. Alžběty,který před tím do r.1376 byl farářem v Ranné.
Za něho konal arcijáhen Pavel z Janovic prohlídku fary a kostela,o níž se nám zachovala zpráva.
Z toho roku známe nejstaršího rychtáře černochovského Vlka a konšele Valuše a Blahuta,kteří žalují na sousedního faráře lukovského,že má honící psy, kteří chudým lidem drůbež zadávily a mnoho obilí na polích zkazili.
Farář ten měl kaplana,který již byl 12 let knězem ,ale zde v Černochově teprve od sv. Havla.
Před ním zde byl kaplanem Havel ze Zvířetic,ten z Černochova přešel na faru do Počedělic.
Později zde byl farářem jakýsi Martin,který zemřel před 26.lednem 1425,o kterém se nezachovala zpráva měl-li nějakého předchůdce,ani kdy na faru v Černochově nastoupil.26.1edna 1425 posílá sem opat osecký Mikuláš klerika Vavřince Bentlera z Ostrova.Protože nemohl konati služby kněžské,maje toliko nižší svěcení.měl jistě zástupce (třídníka)jehož jméno je neznámo.

 

Od té doby není zpráv o těch,kteří by zde správu duchovní vedli.Že však za opata Martina kolem roku 1525 kněz tu byl,je prokázáno.
Po něm pak fara osiřela a sotva kdy byla osazena farářemjak vysvítá ze zprávy,kterou dává farář bohušovický Martin Málek arcibiskupovi Antonínu Brusovi,že od mnoha let zde faráře není.
Dne 8. října 1570 měl děkan sv. Štěpána v Litoměřicích poradu s duchovenstvem katolickým z děkanství třebivlického a řipského a ve zprávě arcibiskupovi praví,že Libšice,Černoušek,Raničeves,Charvátce,Ranná,Černochov,Kostelec, Budyně,Nížeboky,Dolánky a Hospozín mají faráře a administrátory,z čehož lze souditi,že Černochov měl v tomto roce alespoň administrátora farního.
Roku 1595 byli černochovští přiděleni k děkanství budyňskému, protože Jiří Lukovský,farář a děkan řipský a třebenský,žádá arcibiskupa Zbyňka Berku z Dubé o kaplana,který by přisluhoval v Nížebokách,Kostelci,Černochově a Lukavě.

Od té doby až do r,1652,kdy kapucín František Cyril a Petr Zaremba zde na krátký čas vypomáhali v duchovní správě,nevíme kam Černochov příslušel a kdo zde přisluhoval.Stálým obsazením fary perucké a přivtělením Černochova k panství peruckému.stal se kostel sv. Václava v Černochově filiálním kostelem kostela peruckého.

Za obnovu fary černochovské žádáno bylo 10.května 1846,když zemřel na Strahově farář Hauser a administrátor František Daneš měl se státi skutečným farářem.Ministerstvo kultu a vyučování výnosem z 11.listopadu 1848 povolilo černochovským expanovaného kaplana Ale slib zatím nově ustanoveného faráře Fr.Daneše,že bude držeti dva kaplany a že se jim dostane častějších služeb Božích,zviklal je v dobrém předsevzetí a od svéžádosti upustili.
Po druhé žádali černochovští o faru r. 1890 a zdálo se,že po smrti děkana Daneše k tomu dojde,neboť nejen konsistoř,ale i místodržitelství byly žádost ; nakloněny.
Než obec,když se jednalo o zaopatření peněz na stavbu fary,uposlechlo rady jednoho advokáta,b ' se žádal rozklad proti zákonnému povolení zápůjčky kostelu slavětínskému a následek toho byl,že byli u všech instancí odmrštěni.

Mělo se jednati znova o této věci,než nové pokolení majíc jiných tužeb nežli dědové,první žadatelé o obnovu fary,nechalo toho klidně spáti.Od této doby změnilo se tak mnoho,že každým rokem přibývalo odkladů a překážek k uskutečnění vytčeného cíle.